Zpracovat ideovou studii na nové
využití staré kotelny bylo výzvou. Investor již měl studie výstavby bytového domu na místě kotelny, ale stále pochyboval, zda není
škoda kotelnu zbořit. Z venku je kotelna banální, zato
uvnitř zkrývá čtveřici velkých betonových násypek. Prostě industriál.
Stavební program byl jasný. Do stávající konstrukce kotelny
vmáčknout bytové jednotky a další v podobě dřevostavby
naskládat na střechu kotelny. Druhá část programu je relativně snadná, ta první nikoli. Především kůli využití podzemních
prostorů, které jsou špatně prosvětleny...
Řešením je rozdělení kotelny na 4
části nikoli horizontálně, ale vertikálně. Co byt, to násypka.
A kolem ní obtočit schodiště. Co byt, to 3 výškové úrovně:
podzemní podlaží, mezipatro a nadzemní patro prosvětleno velkými
okny. Vstup do bytů je z mezipatra. Tam je nástup na schodiště vedoucí dolů do ateliéru a nahoru do obytného „openspace“. Násypka ve
2 středních bytech musí ustoupit schodišti. A především
vytvořivšímu átriu, které propouští přirozené osvětlení do
nižších pater bytu...
Vznikly by tak byty dost netradiční, navíc s 2 schodišti mezi třemi patry. Ale kdo si může dovolit mít v ložnici živý strom
vyrůstající z tělesa násypky?
Nástavba /dřevostavba/ v podobě
trojice bytů na každém patře je přístupná přes komunikační věž
umístěnou mimo půdorysný obrys kotelny. Věž obsahuje výtahovou
šachtu a nouzové schodiště obíhající kolem ní. Věž je
zakryta polotransparentní kovovou textílií. Parkovací stání pro 13 bytů je
řešeno na pozemku investora, pro účel studie jen velmi schématicky...
|
řez příčný - současný stav/stav po konverzi |