Konverze nákladového nádraží na Žižkově
Tato „fantasmagorická“ vize vděčí
za svůj vznik dvěma událostem:
1/ na podzim roku 2005 proběhla
českými médii vlna spekulací o šíření epidemie ptačí
chřipky. Onen čas to bylo mediální téma číslo jedna. V tisku
vycházelo ohledně tohoto problému několik článků denně.
Televize nám předkládala další a další zprávy, komentáře a
reportáže,… Zdálo se, že tato vlna přerůstá v hysterii.
Pro uklidnění mě samotného jsem se rozhodl ukázat
architektonickou vizí - projektem možnost, jak se s tímto
problémem může lidstvo vypořádat. Utopická a nadnesená forma
byla zvolena úmyslně, abych tuto vlnu hysterie zmírnil.
2/ v téže době jsem se dověděl
o plánované demolici nákladového nádraží Žižkov. Předtím
jsem několikrát areál navštívil a slíbil jsem sám sobě, že
vypracuji projekt revitalizace nádraží jako „protest“ proti
jeho demolici.
Tyto dvě události vyústily v tuto
vizi. Splnil jsem obě předsevzetí – vypořádat se s obavou
před epidemií, do které nás vtáhla média, po svém, a na druhé
straně vzdát hold fantastické struktuře Nákladového nádraží.
*)
Tento projekt se smiřuje s faktem,
že jedinou obranou proti budoucímu šíření epidemií nebudou ani
zázračné léky, ani spásné vakcíny, ale staletími ověřená
metoda karantény (tzn. dočasná izolace jedince po dobu „inkubační
doby“). A tak největším úkolem pro budoucnost bude odpovědět
na otázku, jak efektivně a důsledně dbát o izolaci osob po
příjezdu z rizikových oblastí.
Přenesme se tedy do nedaleké
budoucnosti – do roku 2056. Světem zmítá jedna pandemická vlna
za druhou. Jenom na smrtící epidemii Ptačí chřipky doplatilo
přes 1,5mil. lidí všech ras, národností a vyznání. Epidemie si
nevybírala, i v Evropě způsobila smrt 200tis. obyvatelům.
Amerika se izolovala. Bylo zrušeno
jakékoli dopravní spojení s tímto kontinentem…
Ze všech možných variant a způsobů
přepravy cestujících z jedné pandemické oblasti (území,
v kterém hrozí nákaza jakékoli infekční nemoci) do druhé
a jejich následného umístění do karantény (izolovaných
prostor), se vykrystalizoval zcela ojedinělý systém dopravy a
izolace cestujících. Je vymyšlena, zkonstruována (2053) a
patentována (2054) mobilní A-I_buňka.
A-I _buňka je jednomístný jednostopý
dopravní prostředek, který je zároveň izolovaným prostorem.
Tím, že se cestující v izolovaném prostoru nachází po
celou dobu své cesty, se tento čas započítává do celkové
karanténní doby. To má význam zejména pro cestující
přejíždějící přes více pandemických oblastí. Jednak jsou
v tranzitní oblasti izolováni od možné tamnější nákazy,
jednak se mohou v dané oblasti jako součást buňky volně
pohybovat...
 |
| mobilní A-I_buňka |
S novým způsobem cestování, po
jehož dobu je cestující v izolaci a tím si zkracuje dobu
karantény v cíli, se mění systémy dálkové dopravy,
nabízených služeb, vzniká nová typologie, A-I_TERMINÁLY.
A-I _terminály jsou vstupní brány do
jednotlivých pandemických oblastí, jakýsi přístav, nádraží
v kombinaci s karanténní stanicí. Cestující je nucen v A-I
_terminálu setrvat do konce své karanténní lhůty. Pro jejich
potřeby a maximální pohodlí je terminál na tento systém plně
vybaven. Po ukončení karanténní lhůty, mohou cestující
vzápětí volně a svobodně z terminálu vystoupit.
Projekt využívá zdevastovaného nákladového nádraží na Žižkově pro stavbu prvního A-I
_terminálu v ČR. Ze zbylé stavební struktury se využil
betonový skelet skladišť . Skelet se sestává z 8
identických jednotek v jižním křídle skladišť (respektive
6 jednotek v severním křídle). Jednotky jsou tvořeny
rastrem 8x5 sloupů, členěných do 5 podlaží. Jsou mezi sebou
odděleny komunikační věží s 4 výtahovými šachtami a
schodištěm. Nástupiště, situované mezi oběma křídli skladišť
je vybaveno 6 ocel. výtah. šachtami propojených pomocí lávek
s komunikačními věžemi jednotlivých jednotek.
Pro nové využití – konverzi
objektu na A-I _terminál se ze skeletu odstranily stropy takovým
způsobem, že zbyla pouze jakási železobetonová mřížka tvořená
sloupy a průvlaky. Ta slouží pro zavěšení mobilních izolačních
jednotek všech typů. Dochovaný systém vertikálních výtah.
šachet a horizontálních lávek se přeměnil pro provoz izolačních
buněk po terminálu.
 |
| schéma práce se stávajícími konstrukcemi |
Izolační „hotelová“ jednotka
představuje dočasný izolovaný prostor s lepšími podmínkami
pro obývání. Tyto jednotky jsou unifikované, na celém světě
stejného antivirového a antibakteriálního bezpečnostního
systému, vyráběné jedním výrobcem a provozované nemnoha
nadnárodními společnostmi. Jsou k mání ve 3 velikostech.
Velikost UNO je určena pro jednu osobu. Je vybavena „odpočívadlem“,
hygienickým koutem a sedací soupravou. Ostatní zařízení
jednotky je dáno standarty-počtem ***. Velikosti DUO, TRE, QUATTRO
je násobkem jednotky UNO...
 |
| luxusní "hotelová" jednotka velikosti DUO |
Izolační BISTRO „COME-EAT-GO“
slouží jako rychlé stravovací zařízení na principu japonských
Sushibarů. Vezmete místo, zvolíte si jídlo a to k Vám bude
dopraveno na pojízdném pásu...
 |
| bistro "COME-EAT-GO" |
Ne všechny věci se dají koupit přes
internet. Oblek musí padnout, parfém musíme očichat, náhrdelník
se musí na krku blýskat, atd. Pro tyto situace je lepší navštívit izolovanou ZKUŠEBNU, kde se dá vše vyzkoušet, očichat a osahat...
 |
| zkušebna |
Celý areál slouží pouze pro osoby
čekající na vypršení karantény, setrvávajících v izolovaných
buňkách či jednotkách. Po ukončení karanténní lhůty, mohou
osoby vzápětí volně a svobodně vyjít z terminálu do
města. Nejbližší stanice PID je zastávka tramvají č. 26
vzdálená 200m od areálu...
portfolio této fantasmagorické vize lze shlédnout zde!